Konec války na Třebíčsku: Připomínky osvobození a hrdinství

Nadcházející výročí konce války je na Třebíčsku příležitostí k zamyšlení, vzpomínkám a uctění památky všech, kteří v této těžké době projevili statečnost a odhodlání.

Všechny akce najdete v našem kalendáři akcí.

Jedním z klíčových momentů připomínky osvobození Třebíče bude bezpochyby výstava s názvem „Třebíč osvobozena“, která proběhne od 4. dubna do 18. května 2025 v Galerii Tympanon v Muzeu Vysočiny Třebíč.  Tato výstava nabídne pohled na dobové dokumenty, fotografie a artefakty, které přiblíží atmosféru posledních dnů války ve městě a jeho okolí a radost z příchodu svobody. Samotné Oslavy osvobození, plánované na 8. května 2025 na návrší Hrádek, budou pak jistě důstojnou připomínkou tohoto významného dne.

Když hovoříme o hrdinství československých občanů za druhé světové války, nemůžeme opomenout jednu z nejvýznamnějších postav protinacistického odboje – Jana Kubiše. Rodák z Dolních Vilémovic na Třebíčsku se nesmazatelně zapsal do historie jako člen výsadkářské skupiny Anthropoid, která provedla atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho statečnost a odhodlání, s jakým plnil svůj úkol, jsou dodnes symbolem československého odboje. Připomínka jeho památky je tak nedílnou součástí vzpomínek na konec války a na ty, kteří za svobodu zaplatili nejvyšší cenu. V Dolních Vilémovicích můžete navštívit Kubišův rodný dům s expozicí.

Smutnou kapitolou konce války na Třebíčsku je Hrotovická tragédie.  5. května 1945, v době, kdy se již blížil konec války, a lidé s nadějí vyhlíželi mír, došlo v Hrotovicích k nepochopitelnému a brutálnímu masakru. Na Hrotovice a nedaleké Dalešice dopadly sovětské smrtící letecké pumy.  O život přišlo 114 občanů a 36 vojáků Rudé armády.  Připomínka obětí Hrotovické tragédie je tak důležitou součástí vzpomínkových akcí, aby se na tyto nevinné oběti nikdy nezapomnělo.

Ve Střížově, nedaleko Třebíče, se nachází Alej československých parašutistů. Pietní místo je věnováno památce všech československých výsadkářů, kteří byli nasazeni na území protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války. Procházka alejí je tak tichou vzpomínkou na jejich odvahu, obětavost a odhodlání bojovat za svobodnou vlast.

V Polici u Jemnice se nachází unikátní Muzeum RAF. Toto muzeum je věnováno britskému Královskému letectvu (Royal Air Force) a jeho roli během druhé světové války. Mnoho československých letců sloužilo právě v řadách RAF a statečně bojovalo proti nacistickému Německu. Muzeum v Polici tak připomíná nejen britské letce, ale i jejich československé kolegy a jejich společný boj za svobodu. Exponáty muzea zahrnují uniformy, dokumenty a další předměty, které přibližují hrdinství a oběti těchto mužů. Návštěva muzea je tak cennou příležitostí k poznání širšího kontextu protinacistického odboje a mezinárodní spolupráce v boji proti totalitě. Expozice otevírá své brány v sobotu 31. května.

Připomínky konce války na Třebíčsku nejsou jen o suchých historických faktech a datech. Jsou především o lidských příbězích, o statečnosti jednotlivců, o tragédiích, které zasáhly celé komunity, a o radosti z konečně dosažené svobody. Výstava v Třebíči, oslavy osvobození, vzpomínka na Jana Kubiše, pietní akt u Hrotovické tragédie, tichá úcta v Aleji československých parašutistů a návštěva Muzea RAF v Polici – to vše jsou střípky mozaiky, která nám pomáhá pochopit a nezapomenout na toto důležité období naší historie.

Třebíčsko v sobě ukrývá příběhy statečnosti a tragédie z období druhé světové války. Nedaleko Kramolína se v prosinci 1944 odehrál seskok paradesantní skupiny Spelter. Jejich úkolem bylo posílit domácí odboj, avšak zrada vedla k jejich dopadení. Přesto jejich přítomnost v regionu znamenala povzbuzení pro ty, kteří se nevzdali. Místo jejich seskoku dnes připomíná památník.

Příběh sester Marie Kovárníkové a Ludmily Soukupové z Ohrazenice u Jaroměřic nad Rokytnou dokládá odvahu žen v odboji. Tyto rodačky z Vysočiny pomáhaly při přípravě atentátu na Reinharda Heydricha. Provázely Jana Kubiše a Josefa Gabčíka po Praze, aby nepůsobili nápadně, a jejich byt sloužil jako místo pro shromažďování informací o Heydrichových pohybech. Za svou odbojovou činnost byly obě sestry popraveny v Mauthausenu v říjnu 1942. Jejich statečnost a obětavost jsou silným svědectvím o odhodlání lidí postavit se nacistickému režimu.

Tragédie postihla obec Boňov na konci války, 7. května 1945. Nacistické represivní komando zde bez soudu popravilo jedenáct nevinných mužů. Památník v Boňově připomíná tuto hrůznou událost a varuje před zlem totality.